Kapitola XI

17. března 2012 v 19:10 | Paula |  LOVE
Ako som sľúbila, tak aj plním a prinášam vám pokračovanie ku poviedke LOVE. Vaše názory na poviedku ma nesmierne potešia. A ak stihnem, tak mám pre vás na dnes ešte jedno prekvapenie. Uvidíme, ako mi to výnde. PaulaMrkající



"Ona teď jela za tetou do Monterrey." pokusila jsem se o úsměv. "Aha, nevadí, tak až se vrátí, vzkaž po Diegovi. Chci, abys i s babičkou přišla na oběd, dobře? Ale slib mi to! Jinak si mě znepřátelíš…" vesele mi pohrozila prstem Julia. "A když už jsme u toho, právě mě napadlo, ty ani nevíš, jak nám máš říkat, že? Já jsem Erick a to je Julia." "Ano, dobře. Děkuji. A slibuju, Julio, že vám dám vědět, kdy se babička vrátí. Jsem si jistá, že i ona vás ráda pozná." začínala jsem být čím dál tím víc nervózní. "Tak dobre. Necháme vás tu. Zatiaľ sa majte pekne a užite si to tu. A dúfam, že tu pri nás zostaneš aj na noc, keďže si sama doma. Tu aspoň budeš mať spoločnosť. Nášho Diegita a aj nás, ale hlavne Diega." vstala, zakývala nám a vytratila sa spolu so svojim manželom niekde preč. Hneď čo sa zabuchli dvere som vymenila úsmev za prekvapený pohľad. "Čo si im to natáral?" vyvalila som na neho oči. On sa na mojom výraze len zasmial. "Vieš, nenapadlo ma nič iné. A keby som im predstavil Liu ako svoju frajerku, tak by ma asi zaživa ukrižovali." "To bych byla nerada. Ale jak se teď z toho vykroutím?" "Promiň, Nessie, ale jak jinak bys jim chtěla vysvětlit to, co viděli? Víš, mami a tati, kdybyste nepřišli, tak by se z nás pár možná stal? Nemohla bys to pro mě udělat?" "Udělat co?" "Předstírat, že spolu chodíme." "Cože? Ale vždyť moje babička ví, že jsme jen přátelé." "Řekneš jí, že se to změnilo, nebo jí to vysvětlíš. Že rodičům nechci představit Liu. Prosím." Díval se na mě tak zoufale a prosebně. "Až to zjistí Lia, zabije mě." "To znamená ano?" Váhavě jsem přikývla a sklonila hlavu. "Nezjistí to." Diego byl tak nadšený, že mi dal další pusu. "A to bolo za čo?" nechápavo som sa na neho zahľadela. "Len tak. Z vďačnosti." vykoktal zo seba. Šlo to z neho dosť ťažko, skoro ako z chlpatej deky. "A čo sa stane, keď to tvoji rodičia zistia?" spýtala som sa ho trochu vystrašene. "Neboj sa. Nikto sa nič nedozvie." povzbudivo sa na mňa usmial. "A čo si sa ma to vlastne chcela opýtať? Už sa to konečne dozviem?" Ach nie, zase začal s tou témou. Čo teraz? No nič, stávka je stávka, a ja som ju prehrala, tak mu musím položiť tú zákernú otázku. "Podívej se, tady se ti roztéká ten krém, měli bychom to raději nejdříve sníst, co myslíš?" snažila jsem se ještě získat čas. Neměla jsem ponětí, jak se ho zeptat. "Hm, ale já jsem zvědavý. Prosím." žadonil a krásně se na mě usmál. "Diegooo, byla by škoda, kdyby se to rozteklo." Když se na mě jen díval, povzdechla jsem si, vzala mu z ruky vidličku, nabrala z jeho porce a strčila mu to do pusy. "Vidíš, že to jde, když chceš." zasmála jsem se. I on se zasmál. "Dobře, ok, zvládnu to sám. Ale mluv už. Prosím." "Jak chceš." Zavřela jsem oči a spustila. "Diego, líbím se ti?" vypustila som zo seba tak dlho očakávanú otázku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 robertita96 robertita96 | 17. března 2012 v 20:08 | Reagovat

waaaaw to  je bomba konecne sa ho to spytala ale som zvedava co jej odpovie poto na com sa dohodli a co sa stalo heeh som velmi zvedava co sa stane a kedy spolu zacnu konecne chodit prosiiim rychlo pokracko prosiiiim prosiiiim prosiiiiiim tuto poviedku mam velmi rada

2 Dulce_6 Dulce_6 | 17. března 2012 v 21:29 | Reagovat

Pokracko :D

3 Annie Annie | 18. března 2012 v 13:54 | Reagovat

Aj tato a aj ta predtym nema chybu :)myslim toho pribehu ale aj vsetkych takze nebudem sa tu stale opakovat :D nadherne pisat a velmi sa tesim na pokracovanie :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama